Jako kluka mě ponorky fascinovaly a hrozně mě překvapilo, že se dostanou do hloubky tak maximálně 300 metrů a pak utrum. Měl jsem za to, že si drandí, kde je napadne. A ono to tak není. Třeba severní pól podplula ponorka o dva roky dříve (1958), než se batyskaf Trieste dostal na nejhlubší místo na Zemi - do Mariánského příkopu. Osobně bych to tipoval v obráceném gardu - podplutí severního pólu mi vždycky přišlo nedosažitelnější, než nějaká největší hloubka... Tím jsem prozradil i rok, kdy bylo nejhlubšího ponoru dosaženo - 1960.
Dál si pamatuji, že mi batyskaf, když jsem se o něm dozvěděl, přišel jako z jiného světa. A pak se začtu do knížky Auguste Piccarda a ono to vůbec z jiného světa není. Všechno krásně logicky popsáno i pro takové technické antitalenty jako jsem i já. Jako dospělejšího mě naopak zase překvapilo, že nějakých dvanáct centimetrů železa stačí na tlak v jedenácti kilometrech (rezerva byla dokonce do šestnácti kilometrů). A taky mě zajímalo, čím je plovák naplněný, protože plyn tam rozhodně žádný být nemohl. A taky tam není, ale v dnešní době by se z náplně plováku ekologičtí aktivisté zes... až na hlavě. :-)
I ty černý pruhy na plováku jsou vysvětlené (a že jsem nad nimi jako malý kluk hodně přemýšlel - proč to zmalovali jak trotlové..? No měli důvod, no.. Kupte si knížku.)
Měřítko pro model jsem zvolil 1:100, takže celková délka modelu vyjde něco přes patnáct centimetrů. To aby to nebyla žádná přerostlá obluda, ale stále to šlo postavit převážně z papíru i s rozumnými detaily. A aby se nebrousilo, nekašírovalo a pokud možno nepřebarvovalo. :-)
Zatím to vypadá nějak takhle:

Pokud mi vydrží tempo, počítám, že po Novém roce bude hotovo. Mám tím na mysli přelom 2009/2010. :-)
No a doplňující informace. Lancia Beta MC Turbo je ve stadiu "hrubé" stavby, t.j. kastle bez doplňků + "montážní" podvozek. Zatím to mám vytištěné v měřítku 1:18, aby se mi lépe eliminovaly chyby - po zmenšení do měřítka 1:24. Na stavbu mi zatím ještě nevybyl čas.